Pověsti říkají, že to vše začalo při požáru lesa, kde byly spáleny i větve kávovníků s bobulemi a nádherně to vonělo. Neznámý arabský poutník tyhle bobule vhodil do vroucí vody a vznikla z toho tmavě hnědá tekutina – káva. Častým pitím tohoto nápoje také zjistil, že zahání únavu a povzbuzuje. Kávovníku se začalo říkat ,,cahuha”, což v arabštině znamená ,,síla”. Skutečné pražení vzniklo v Turecku a Íránu, kde se káva praží od 15. století. Zelená zrna se prvně pražila na pánvích nad ohněm. Postupem času se tato činnost zdokonalovala do dnešní podoby.
Každá káva je jiná a každá potřebuje jinou délku a teplotu pražení, proto pražič upraží několik vzorků malého množství kávy, které degustuje. Většinou jsou to 3 vzorky od nejsvětlejší po nejtmavší. Podle toho si dokáže nastavit ideální profil pražení. Poté upraží potřebné množství.
V dnešní moderní době se vše nastavuje přes počítač, nicméně musí mít pražič spoustu zkušeností a znalostí. Bez lidského dohledu by výsledek nemohl být dokonalý.
Proces pražení
Co se dozvíte v článku
Pražírny mají různé pražičky, malé na několik kilo kávy až obrovské na stovky kil kávy. Proces pražení začíná nahřátím pražícího bubnu okolo 200°C, poté se do bubnu nasypou zelená zrna, která buben zase ochladí a je třeba zpátky srovnat teplotu. Praží se při teplotě okolo 160°C až 260°C. Zelená zrna se při této teplotě mění na hnědá, díky hnědému pigmentu, odpařuje se ze zrn voda a prostupují do povrchu zrn kávové oleje. Zrna při teplotě okolo 175°C získávají světle hnědou barvu a začíná křehnout. Při teplotě okolo 200°C začíná káva praskat. Zrna bobtnají skoro jako popcorn, zvětší se jejich objem. A můžeme slyšet i podobný zvuk z bubnu. Káva je již krásně hnědá. Nad 200°C probíhá karamelizace a zrna uvolňují zbylou vlhkost i ze středu zrna. Okolo teploty 225°C dochází k druhému puknutí a zrna mají středně tmavě hnědou barvu. Při teplotě 240°C a více už je káva tmavě pražená a zrna mají skoro černou barvu.
Chlazení
Když máme upražený libovolný stupeň, tak se zrna musí rychle zchladit, protože by v nich nadále probíhaly další chemické procesy. Pražič zrna z bubnu vysype do kruhového chladiče, kde se zrna promíchávají a studeným vzduchem ochlazují.
Skladování a balení
Po vychladnutí musí káva alespoň den odpočívat. V této fázi ze zrnek prostupují různé plyny. Poté se káva muže balit do jednotlivých balíčků a nádob. V malých pražírnách se setkáte nejčastěji s balíčky okolo 250 gramů. Kilové a větší balíčky dodávají kavárnám a restauracím.
Typy pro skladování kávy
Amefa Dóza Vacuum DAFI vakuová 1,3l lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč
Porovnat ceny >>
Kesper Dóza na kávu Landhaus 11×13,5 cm lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč
Porovnat ceny >>
Pražená káva při skladování pohlcuje pachy a vlhkost, takže by měl pražič upražit vždy požadované množství a raději skladovat zrna zelená, ty nejsou tak náchylná.
Plnění papírových pytlů hotovou čerstvě upraženou kávou… 
Upražená kávová zrna v jutovém pytli…
Doporučuje se čerstvě upraženou kávu nechat ještě minimálně týden ideálně dva týdny uležet než s ní budete pracovat. Uvolní se zbytek plynů a chuť bude vyvážená. Káva by se měla skladovat v suchu, temnu a chladu, někde jsem slyšela i doporučení skladovat kávu v lednici, ale to je dávný mýtus a omyl, protože v lednici je velká vlhkost a tu káva nesnáší. Zničite tím celý obsah. Nejlépe se pozná čerstvost kávy u cappuccina kdy perfektně našlehaná mléčná pěna ztrácí svůj hladký vzhled a prostupují bublinky. Také se to dá poznat už u espressa, které nemá téměř žádnou cremu neboli pěnu.
